Časy se mění...?
Tak to zpívá v písni Jarek Nohavica v cover verzi původní písně The Times They Are A-Changin´Boba Dylana.
Ale opravdu se časy mění? Asi ano. Otázkou je, zda všechny novoty jsou změnami k lepšímu, jak se ukazuje kupříkladu s nástupem všelijaké elektromobility a různých „zelených“ zdrojů energie. Ekologové varovně zdvíhají prst nad uhlíkovou stopou, přičemž uhlík může být jako grafit v obyčejné tužce, též jako saze v komíně, ale i diamantem v prstenu.
V neposlední době jakousi změnu předvedl i největší znečišťovatel na světě, tj. číňan, při zahájení olympiády, kdy kvůli uhlíkové stopě místo tradičního olympijského ohně použil jen malou pochodničku, která planetu asi nezachrání (tedy v rámci korektnosti nutno podotknout, že při přepočtu emisí na jednoho človíčka na tom čongové nejsou zase až tak špatně, na první místa se dostává Katar a Emiráty, ba i Češi jsou většími prasátky než říše středu). Tak třeba se i číňan změní, i když asi těžko. Koneckonců změny můžeme postřehnout také u hradního pána, neb jeho novoroční zdravice jaksi neputovala k tradičním „přátelům“ do Sajůzu, nýbrž k těm „novým“ do Čajny. Od rudým bolševických noků k čínské nudli.
Proti ohňostrojům a zábavní pyrotechnice globálně také mnozí brojí. Prý extrémně zatěžujeme životní prostředí, vyvoláváme stres u domácích i divoce žijících zvířátek, a výroba zábavní pyrotechniky je úzce spojena s dětskou prací z rozvojových zemí v nevyhovujících podmínkách. Nikdo ale již nezkoumá, jaký stres vyvolá u zvířátek taková letní buřina, kolik vysoké, divokých prasat nebo zajíců zahyne pod koly automobilů (zato se v každém článku zmiňují labutě při pražském ohňostroji v roce 2013, neb asi jiný příklad prudiči nemají), kolik tun emisí vzniká provozem automobilů (a kdo jezdí do práce kolmo nebo jde pěkně po svých), o emisích vznikajících při výrobě elektřiny ani nemluvě (ještě že už brzičko zavrhneme uhlí a přejdeme na ty „čisté“ zdroje energie). A kdo se vzdá svého miláčka chytrého mobilního (a kdeže se vlastně vyrábí a za jakých podmínek)?
A tak mnohá města i jednotlivci místo ohňostrojů volí videomappingy nebo využívají dnes tolik populární drony (a není to čirou náhodou také na elektřinu či baterky). Přesto konec roku ukázal, že mezi lidmi je po těch dvou podivných letech enormní hlad po ohňostrojích, což navíc bylo ještě umocněno nedostatkem zboží a inflací spojenou s růstem cen.
Nedávno na Soptíka vybafnul dotazník, zda je firma udržitelná. A to je jako co? Jasně že je udržitelná, drží se i přes různé zákazy a restrikce, funguje více jak třicet let. A snad se ještě nějakou dobu udrží. A podobných analýz už nám přišlo. Že jsme firma živá, přívětivá, prověřená… Takovou analýzu si dokážu napsat taky. Navíc všechna ona zmíněná ocenění vyplodí někdo, kdo s firmou nikdy nepřišel do styku. A navíc to máte od nás grátis (ale kulový, vždycky jde jen a jen o peníze).
A proč to vlastně píšu? Asi proto, že už se na stará kolena nezměním. Ale i tak mohu nabídnout všem odpůrcům ohňostrojů alternativní řešení, které jsem objevil v pavučině netu. Můžete si pořídit LED fireworks. Je to také krásné, barevné, též čínské, levné, tiché, bez zápachu, zcela ekologické… Tedy do té doby, než si zamyslíte, zdali to čirou náhodou také nevyrábí nějaký malý číňánek v otřesných nelidských podmínkách…
Naopak všem příznivcům ohňostrojů Soptík děkuje za stálou podporu a hlásí, že pomalu, ale jistě plní sklad a připravuje se na další sezónu, která tu bude co nevidět, jen jak přestanou vzduchem lítat ta řecká písmenka.
Protože… časy se mění, jen my zůstáváme stejní, přes drobný změny na těle i duši jsme v tom stále…
PS. Pro úplnost přidávám, že posledních pár slov jsem si vypůjčil z další české verze Dylanovy písně (Marek Ztracený – Moje milá) a patrně první česká předělávka původní písničky vznikla někdy okolo roku 1969 (Golden Kids, dokonce ve dvou verzích, neb ta první asi neprošla normalizační cenzurou), samozřejmě vzniklo i mnoho zahraničních úprav (namátkou Johny Cash nebo Simon & Garfunkel).
7. 2. 2022